Historie Petrohradu: Založení

Dějiny města Petrohradu se začaly psát až začátkem osmnáctého století, na pozadí válek a napětí mezi Švédským královstvím a carským Ruskem. Význam tohoto města lze odvozovat z jeho strategocké polohy v ústí řeky Něvy do Baltského moře. Obsazení tohoto prostoru tak potenciálně umožňovalo jak přístup k říční dopravní tepně, tak k samotnému Baltu. A právě k tomu do té doby carské Rusko přístup nemělo.

Tuto skutečnost si velmi dobře uvědomovali i Švédové, kteří na tomto strategickém místě vystavěli pevnost Nyenskans a město Nyen. Tu však v květnu 1703 dobyla během Velké severní války osobnost, která vlastně dala budoucímu městu své jméno, sám car Petr Veliký.

Petr Veliký na malbě od Paula DelarochePůvod pojmenování nově zakládaného města jakožto Petrohradu (lépe řečeno Sankt-Piter-burkhu, “Svatého Petěrsburgu”) je ovšem odvozen od carova patrona, svatého Petra.

Stavba města v tvrdých podmínkách ústí řeky nebyla jednoduchou a mezi dělníky panovala poměrně vysoká úmrtnost. To samozřejmě nemohlo Petra Velikého odradit. První velkou stavbou se stala Petropavlovská pevnost, která měla zajistit obranu před případnou snahou Švédů získat území zpět.

Pod vedením evropských stavitelů byly bažiny v ústí řeky vysušeny a na jejich místě začalo vznikat skutečné město. Z Petrohradu se pod vlivem neustálého přílivu Evropanů lákaných Petrovým zlatem začalo postupně stávat moderní kosmopolitní město, tolik odlišné od zbytku Ruska.

V roce 1712 pak Petr z Petrohradu učinil hlavní město své říše. V té době už z něj bylo rušné místo a sídlo jeho flotily kotvící jen nedaleko pod ochranou pevnosti Kronštadt. Nedaleko Petrohradu si nechal car vystavět i řadu paláců, z nichž nejznámějším je asi Petrodvorec (či Peterhof) vystavěný na inspiraci zámkem Versailles.

I za vlády Petrových následníků a zejména následnic, caroven Alžběty a Kateřiny Veliké, se Petrohrad rozvíjel. Bylo vystavěno mnoho nádherných staveb – včetně Zimního a Letního paláce.

Sdílejte obsah s přáteli!

Comments are closed.